Leden 2016

Třírozměrná politická scéna

14. ledna 2016 v 16:53 | Gartouzek |  O politice zcela jinak
Aby se lidé dovedli lépe orientovat na politické scéně, tak si začali politické strany a hnutí kvalitativně srovnávat a řadit vedle sebe na osu. Jenže mnozí středově orientovaní politici této osy začali zneužívat, začali ji využívat jako vědecký argument. Ten padá, když si politickou scénu znázorníme kvalitativně dvourozměrně. Třetí rozměr je kvantitativní. To umožňuje sofistikovaný pohled, umožňuje to srozumitelně znázorňovat i charakter obyvatelstva. Jednu osu tvoří sklony k řešení konfliktů a druhou sklony k rozdělování bohatství. Mezi osobami na okrajích os vládne antagonistický rozpor.

Obr. 1

  • temperanismus - umírněnost; v současnosti základ evropské kultury; je mezi radikalismem a pacifismem (Výstižný pojem jsem nenašel, proto jsem ho vytvořil z latinského slova temperans - umírněný, mírnící se, mírný, uměřený)
  • humanismus - uznání hodnot člověka a lidskosti

Člověk snáze změní svůj názor než své charakteristické chování. Proto si lidé obvykle vybírají takovou ideologii, která obhajuje jejich chování. Proto lze vertikální ose lze přiřadit politickou orientaci na ose levice-pravice, což jsem udělal níže. Na této ploše není problém zařazovat i jednotlivá společenská zřízení. Myslím si, že to zvládne každý sám. Vertikální ose lze přiřadit i škálu na ose individualismus-kolektivismus.

Obr. 2 Charakterová tabulka

Do levého dolního rohu horního obrázku lze řadit fašismus, nacionalismus, šovinismus, náboženský extremismus, antisemitismus, rasismus, terorismus a podobné negativní projevy. Všechno to jsou projevy vyhraněných egoistů s velkými sklony ke zlostnosti, agresivitě. Klíčovou příčinu je potřeba hledat ve výchově dětí v rodinách.

Všechny krajnosti lze brát jako extrémy, avšak mají rozdílnou hodnotu jako extrémy u vzdělání: bez jakéhokoliv vzdělání - vysokoškolské vzdělání vícero oborů.

Vývoj znázorňování politické scény


Dva antagonistické tábory. Jeden prosazující egoistické zájmy a druhý sociální zájmy. Tábor konzervativních egoistů získal na konci 18. století v období Velké francouzské revoluce název "pravicový", protože jeho stoupenci (reakční a monarchističtí aristokratové) začali v Generálních stavech zasedat napravo, nevyhranění uprostřed a nalevo usedali radikálnější a sociálnější přívrženci nového řádu.

Obr. 3 Výchozí dělení politické scény¨

Později se levice a pravice začaly dále dělit na radikální a neradikální. Politici graficky radikální připojili na okraje osy.

Obr. 4 Dvě paralelní osy politické scény: řešení konfliktů a rozdělování bohatství

Tím se však paralelně spojily dvě osy různých kvalit. Takovým grafickým znázorněním se deformují představu o politické scéně. Středoví politici na základě tohoto znázorňování argumentují, že obě krajnosti zákonitě vedou k radikalizaci a násilí, proto z humánního pohledu je správná středová politika. Toto je demagogie.

Objektivnější perspektiva se objeví, když dvě osy nám budou tvořit dva rozměry plochy. Ze statistického pohledu jde o druhý stupeň třídění.

Obr. 5 Dvourozměrná politická scéna

Z tohoto grafického znázornění, vyplývá, že pokud levicová strana nebo hnutí je vyhraněně levicová, neznamená to, že musí být zákonitě radikální, agresivní. Radikální strany a hnutí středové orientace na ose levice-pravice jsou vzhledem ke své radikálnosti nestabilní a radikálně se připojují k té či oné krajnosti: "Buď jasná levice, nebo jasná pravice a nic mezi tím. Radikální myšlení je také důvod, proč některé radikální osoby snadno přecházejí z jednoho extrému do druhého.

Když ke kvalitativně plošnému znázornění politické scény přidáme kvantitativní rozměr (počty osob) a větší škálu, můžeme snadno získat zajímavý trojrozměrný graf. Na ukázku představuji graf současné české politické scény, který je hlavně demonstrační a jen zhruba odpovídá realitě. Na vlastní výzkumy nemám prostředky a na internetu jsem nenašel potřebné statistické údaje. Graf znázorňuje politickou orientaci občanů.

Obr. 6 Voličstvo, občanstvo České republiky - hypotetický předpoklad

K vytváření grafů stačí běžně užívaný program Excelx. Ukázka tabulky, z niž počítač sám vytvoří požadovaný graf.

Obr. 7 Hypotetický předpoklad

Z výsledků různých parlamentních voleb za desetiletí lze pozorovat zákonitost: "Čím menší účast v regionu, tím více hlasů v % má levice (KSČM a ČSSD). Na modelovém grafu mi vychází, že zhruba levicově orientovaní občané mají účast ve volbách 40 % a pravicoví občané 60 %. Když zohledním tuto účast, pak mi vyjde následující graf, který by se mohl blížit realitě. Část občanů, kteří se nedovedou ani zhruba orientovat na politické scéně a volí dle osobních sympatií či se o politiku vůbec nezajímají, zde nemám zahrnutou.

Obr. 8 Volby parlamentní v ČR - modelová ukázka

Pro názornost, jak si asi představuji politickou scénu na současné Ukrajině.

Obr. 9 Ukrajina - hypotetický předpoklad (čísla jsou smýšlená)

Trojrozměrným znázorněním politické scény a základní charakteristiky (mentality) obyvatelstva jsem předběhl dobu. Jsem přesvědčen, že jednou toto bude mít ve výuce fakulta sociologie, antropologie, historie, etnografie a politologie.

Související články





* * * * *