Říjen 2015

Stopy pachatelů migrační vlny míří do Evropy

7. října 2015 v 14:24 | Gartouzek |  O politice zcela jinak

Nevěřím, že migrační vlna do Německa je živelná. Jsem přesvědčen, že někdo tuto vlnu plánovaně vyvolal. Tohoto názoru je hodně lidí. Hledal jsem na internetu různé varianty informací. Nakonec indicie mne dovedly do srdce Evropy - do Ženevy a samotného Německa.


Mezinárodní organizace pro migraci (IOM)


IOM je mezivládní organizace a vznikla v roce 1951. IOM se řídí principem, že humánní a řízená migrace přináší užitek jak migrantům, tak i společnosti.

Tato mezivládní organizace se nesoustřeďuje na humanitární pomoc, nýbrž "celosvětově zprostředkovává a realizuje programy přesídlení", jak uvádí na svých internetových stránkách. Zaujala mne myšlenka, že "řízená migrace přináší užitek". Poohlédl jsem se po aktivitách. Mezi jinými se zabývá pracovní migrací. Dost zajímavý je projekt: Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků, zadavatelem je MPSV ČR (Ministerstvo práce a sociálních věcí). Na základě požadavku zadavatele IOM Praha vypracovala informační kampaň v zahraničí.
Na tom není nic špatného, avšak zaujal mne princip projektu.

Další aktivitou je »migrace a rozvoj«.
Zdůraznit pozitivní vztah mezi migrací a rozvojem je dlouhodobý záměr aktivit IOM Mezinárodní organizace pro migraci v globálním měřítku. Nacházíme se v éře nebývalé lidské mobility, a proto je důležité prohloubit porozumění vztahům mezi migrací a rozvojem, stejně tak jako prakticky zúročovat benefit migrace pro rozvoj a vypracovat udržitelná řešení pro problematické migrační situace. Přístup IOM k migraci a rozvoji vychází z pozice mezinárodní migrace, která, pokud je správně řízená, může prospět migrantům samotným. IOM se proto snaží využít rozvojový potenciál migrace k prospěchu jednotlivců i společnosti, a to zejména v oblasti cirkulární migrace, remitencí, vazeb diaspor se zeměmi původu aj.

Tomuto programu IOM odpovídá současná migrační vlna do Německa:
  1. Při prohlížení řady fotografií skupin migrantů mířicích do Německa je zjevné, že jde hlavně o ekonomicky zdatné osoby. Tudíž hlavně jde o ekonomickou (pracovní) migraci.
  2. Jde o cirkulární migraci, většinou jsou to osoby bez rodin. Současná média předkládají veřejnosti, že jde o uprchlíky, za kterými přijedou rodiny. Spíše to vypadá, že jde hlavně o pracovní migranty, kteří po určité době plánují vrátit se domů s vydělanými penězi.
  3. V počáteční vlně byli migranti celkem dobře obeznámeni s cílovou zemí, co a jak tam mají si zařídit.
O spojitosti migrační vlny s IOM nasvědčuje i zapojování IOM do informování migrantů v zemích původu, je to součástí jejich programu.
Na základě IOM zkušeností z realizace projektů integrace cizinců z různých částí světa, považuje IOM za důležité následující aktivity:
- šíření informací v zemích původu o právech a povinnostech migrantů;

Ekonomika EU


Potřebuje Evropa miliony migrantů?
Národní prosperita - Milan Glaser: O imigraci jinak
"Populační divize OSN (UNPD) uvedla již v roce 2000, že "Evropa bude do roku 2025 potřebovat 159 milionů imigrantů". Poukaz na potřebu a nezaokrouhlená čísla prokazují, že je řeč o konkrétních plánech.

Zřejmě OSN chce Evropě »pro její dobro" tyto imigranty vnutit. Z OSN je to naivita nebo cílená kamufláž? Nezdá se mi, že by šéfové OSN nevěděli o ¨dominanci ekonomických migrantů, kteří neutíkají ze strachu, ale pro zbohatnutí.
OSN požaduje, aby EU pohrozila státům, které nechtějí přijmout uprchlické kvóty, vyloučením z EU

Ředitel organizace Amnesty International pro Evropy John Dalhuisen varoval, že v důsledku dosavadní chaotické reakce Evropy je ohrožena humanita. Zdůraznil:

"Selhání není alternativou. Vedoucí politikové EU musejí uzavřít dohodu o organizované a lidské reakce na příchod uprchlíků a žadatelů o azyl do Evropy. Některá řešení jsou na stole, chybí politická vůle a státnická rozhodnost to prosadit. Vedoucí politikové z EU musejí prokázat státnickou rozhodnost a postavit se ke krizi čelem: ne stavět další bariéry a hašteřit se ohledně kvót."

Vzhledem k tomu, že neexistuje dohodnutá společná reakce, jsme svědky toho, jak tisíce uprchlíků a žadatelů a žadatelů o azyl jsou strkány sem a tam, aniž by jim byla poskytnuta pomoc pro jejich základní potřeby. To není management migrace - to je rozklad humanity."

Zajd Raddd Husajn minulý měsíc (2015) řekl, že unijní politici by se měli přestat "podbízet xenofobním populistickým hnutím, která otrávila veřejné mínění", a že by měli uznat, že EU potřebuje "pracovní síly s nízkou kvalifikací", jejichž řady chtějí migranti zoufale posílit.

Generální tajemník OSN Ban Ki-moon řekl v Dublinu 26. května t.r. (2015), že "stárnoucí Evropa potřebuje migranty, aby udržela svůj ekonomický dynamismus".

Z tohoto pohledu současná migrační vlna jen naplňuje potřebu Evropy. To přímo vyvolává otázku: Byla migrační vlna vyvolána uměle v »zájmu« Evropy?

Německá ekonomika


Někteří lidé věří tomu, že migrace ohrozí budoucnost naší země", řekl Zetsche hale zaplněné tisícovkou novinářů z celého světa. "Pokud se vše podaří, může být základem dalšího německého hospodářského zázraku - právě tak, jako se to podařilo díky milionům gastarbeiterů v padesátých a šedesátých letech", cituje šéfa Mercedesu

Německá nezaměstnanost je rekordně nízká a celé hospodářství roste nejrychleji od roku 2011. "Německo migraci opravdu potřebuje," cituje Bloomberg hlavního ekonoma frankfurtské Dekabank Kristiana Tödtmanna.

Teoreický souhrn


  1. Německo potřebuje levnou pracovní sílu. Velkému přílivu levných migrantů brání imigrační zákon a zákon o pobytu. Ty se dají obejít Azylovým zákonem o uprchlících. Proto i ekonomičtí migranti dostávají status válečných uprchlíků.
  2. Migrační vlna míří cíleně přímo do Německa.
  3. Migranti byli dobře vybaveni základními informacemi o cestě do Německa a jak v Německu postupovat.
  4. Mezinárodní organizace pro migraci se zabývá ekonomickými transfery migrantů. (Proč platit nějaké zprostředkovatelské agentuře, když IOM projekty financuje sama.)
  5. Německá vláda počáteční vlnu neodmítala, oznámila, že je ochotná přijmout další. (Než ji to »přerostlo přes hlavu«.)
Když to vše sečtu, tak logicky vychází, že nejspíše Německo samo zadalo IOM požadavek na (možná) milion ekonomických migrantů, kteří dostanou status uprchlíků, a tím se usnadní jejich ekonomická integrace. Nevím, zda to byla přímo vláda či podnikatelské lobby. IOM následně vypracovalo a realizovalo projekt kampaně v zemích původu migrantů. Mohla to být i jiná organizace, ale na IOM to sedí perfektně. Projekt určitě nezněl jako "migrační vlna do Německa", ale něco v duchu "Transfer migrantů do bezpečné a bohaté země".

Ďábelský plán s ďábelskými chybami?


Pokud plán je skutečný, pak tří "ďábelské" chybičky se vloudily do »ďábelského« plánu snadného získání množství levné pracovní síly. Prostě vidina peněz zaslepila:
  • K migrační vlně levných pracovníků se připojili i nežádaní imigranti.
  • Vlna migrantů do Německa neskončila ukončením kampaně, ale pokračuje. Nově příchozí již nebývají obeznámeni, co a jak v Německu chodí a jak mají postupovat, když dorazí do země.
  • Nejzávažnějším problémem však je agresivní a povýšená mentalita velkých skupin migrantů, zejména z řad arabských muslimů. Je to jiná mentalita než mentalita gastarbeiterů v Německu vv padesátých a šedesátých letech. Nárůst agresivity v táborech migrantů se dnes přičítá frustracím. Ano, hrají velkou roli, avšak agresivní a povýšená mentalita Arabů bude dlouho komplikovat Německu život. Již nyní Německo začíná migrantům ustupovat: Vyzývá mladé dívky, aby nenosily krátké sukně. To je jen začátek.

Záměrně zdůrazňuji mentalita Arabů, nikoli islám. Záleží, kdo je vyznavačem náboženství. O tom jsem se rozepisoval dříve.

Na ekonomických migrantech bohatnou i další


Světové finanční firmy, které zajišťují převody peněz přes hranice, na migrantech snadno bohatnou. Řada migrantů posílá do chudých zemí Afriky po 100 až 500 dolarech. Některé rodiny se stávají na těchto penězích existenčně závislé. Není to mnoho. Ale v rámci Afriky jde o miliardy dolarů těm největším finančním firmám. Zpočátku jsem zvažoval, zda tyto finanční firmy nemají prsty ve spuštění migrační vlny do Evropy.

Přední světové finanční firmy, nabízející převody peněz přes hranice, účtují příliš vysokou "daň" Afričanům. Britské společnosti Western a Union a MoneyGram by kvůli tomu mohly čelit vyšetřování antimonopolními a finančními úřady v EU a USA.

Konkrétně do Afriky migranti poslali v roce 2012 60 miliard dolarů, což o čtyři miliardy přesáhlo oficiální zahraniční rozvojovou pomoc.

Otázka


IOM se zabývá porozuměním vztahům mezi migrací a rozvojem. Zabývá se nějaká mezinárodní organizace porozuměním vztahů mezi mentalitou a rozvojem?

* * * * *

Je psychopatie rozšířená v Americké a Afghánské armádě?

7. října 2015 v 0:04 | Gartouzek |  O politice zcela jinak

Jen morální psychopatii si dovedu vysvětlit chování představitelů Americké a Afghánské armády v souvislosti se záměrným vybombardováním nemocnice organizace Lékaři bez hranic.


V noci na sobotu 3. 10. 2015 Američané vybombardovali nemocnici mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) v afghánském městě Kunduz. Údery probíhaly opakovaně ve zhruba čtvrthodinových intervalech. Přitom organizace MSF informovala Washington o přesné poloze svého úrazového centra.

Mluvčí americké armády Brian Tribus přitom cynicky připustil, že armáda v rámci bojů proti Tálibánu uskutečnila úder, který mohl mít za následek »vedlejší ztráty v nedalekém zdravotnickém zařízení«.

Z afghánského prohlášení podle Stokese vyplývá, že americké a afghánské jednotky vědomě bombardovaly nemocnici kvůli tvrzením, že se uvnitř ukrývají příslušníci hnutí Tálibán a útočí odtud na afghánské vojáky a civilisty.

»Toto prohlášení svědčí o tom, že afghánské a americké síly se společně rozhodly srovnat se zemí plně funkční nemocnici - s více než 180 zaměstnanci a pacienty uvnitř - kvůli tvrzením o přítomnosti bojovníků Tálibánu«, uvádí organizace Lékaři bez hranic.

John Campbell cynicky prohlásil, že při něm bylo »nešťastnou náhodou zasaženo několik civilistů«.

»Nemocnice byla opakovaně zasahována přesně mířenými leteckými útoky... Žádný zaměstnanec přitom před americkým leteckým útokem nehlásil boje v nemocničním komplexu,« podotkla organizace MSF na svém twitterovém účtu.

Bezcharakternost, cynismus, bez výčitek svědomí, hluchota k morálním apelům, co to asi může znamenat? Taková bývá běžná charakteristika morálních psychopatů. Psychopat nic necítí k ostatním lidem, vše je pro něj jen hra, kterou chce vyhrávat.

"Psychopat prožívá velké uspokojení z toho, že může kontrolovat ostatní. Manipulace se pro něj stane obsesí někdy až natolik, že pomalu míří k jedinému cíli: rozhodovat o životě a smrti nějaké osoby. (...) Psychopat, opravdový hédonista, hledá neustále své vlastní uspokojení, i za cenu újmy druhého člověka."

Opravňuje pouhé tvrzení někoho k systematickému vybombardování humanitní nemocnice? V Afghánistánu dochází často k přehmatům a bombardování civilistů. Nabízí se tudíž logicky otázka: Nejde u některých velitelů o paranoidní poruchu?

Hlavním rysem paranoidní poruchy je celoživotní nedůvěřivost vůči jiným lidem. Typická tendence mylně chápat chování druhých jako nepřátelské nebo opovržlivé, i když je neutrální, nebo dokonce přátelské. Přikládají nadměrný význam své osobě, mají pocit, že jsou tak důležití, že druzí se mohou proti nim spiknout. Často věnují enormní množství času a energie hledání důkazů, které by potvrdily jejich podezření. Za důkazy považují často detaily, které je možné vysvětlit celou řadou jiných možností.

* * * * *


Schopnost nelišit se je náročnější než schopnost se lišit

6. října 2015 v 23:53 | Gartouzek |  O politice zcela jinak

Lišit se? Ale od čeho? Lišit se jen pro odlišování? Může být někdy výhodné nelišit se? Stojí to za tu námahu se odlišovat? Proč se vůbec odlišovat? Každý člověk je jedinečný, každý se liší od druhých. Proč se chtít odlišovat ještě víc?


Protože lidé se od sebe liší, mívají různé motivace, jedni co nejvíce se odlišovat, aby egocentricky upoutávali pozofnost, nebo aby zaujali potenciálního partnera, nebo chtějí uspět v konkurzním řízení. U některých to může být děsivá představa, že by splynuli s ostatními.

Někteří pro své odlišování nemusí v podstatě dělat vůbec nic. Stačí, když budou tací, jací jsou, odlišují se svou podstatou, jsou velmi vysocí nebo velmi malí, jsou přehnaně ukecaní, příliš vznětliví atd. Takoví lidé se velmi odlišují a nemusí mít žádnou schopnost se odlišovat. Některým taková odlišnost vadí, ale nic s tím nenadělají. Kdo se však chce odlišovat například dokonalým laděním oděvu, doplňků a vzhledu, ten již k tomu potřebuje mít skutečně velkou schopnost. Když hodně lidí začne snažit odlišovat se, vytvoří šeď odlišností. Dnes stačí prostě vypadat obyčejně, a k velkému odlišování se na ulici stačí prostě jít a jen tak se usmívat pro vlastní radost. I takovou maličkostí se můža člověk nápadně odlišovat se.

Někteří lidé se odlišuji tím, že dělají jeden trapas za druhým. Myslím, že by dali nevím co, za to, aby se neodlišovali a neupoutávali na sebe neustále pozornost.

Mnohdy je i dobré mít schopnosf neodlišovat se. Když budu chtít zapadnout do kolektivu na novém pracovišti, tak bude pro mne spíše výhodne se od druhých moc neodlišovat. Take nebývá dobré se odlišovat od šéfa tak, že bude mít dojem našeho vyvyšování se.

Odlišování se nemusí být za každou cenu. Zkuste chodit po ulici s rozepnutým a roztáhnutým poklopcem, a nejlépe před školou. Osobně tuto variantu nevyužívám k odlišování se a raději splývám s davem zapnutých poklopců.

Mrkající

* * * * *