Výchova dítěte – nastavování prahu zlosti, agresivity

15. srpna 2015 v 18:32 | Gartouzek |  Rodiči i lépe

Zamýšlení - výchova, rodičovská pedagogika

Zejména rodiče by si měli nejdříve ujasnit, jaké charakterové vlastnosti budou u svého dítěte rozvíjet, pak si zjistit faktory které jednotlivé charakterové rysy zeslabují a které zesilují. Ideálem je, když se staneme pro dítě vzorem.

Občas na veřejnosti pozoruji, jak matka plná zloby, kterou projevuje v hlase, žádá od dítěte klidné vstřícné chování. Sama si neuvědomuje realitu: Sama dítě podvědomě paraverbálně dráždí a rozumově žádá po něm pohodu.

Máte agresivní dítě a chcete to změnit? Jaké dítě chcete?

Projděte si jednotlivé položky a sami si rozhodněte, co dál.

Nejvýznamnějším obdobím je věk mezi druhým a třetím rokem věku. V té době se vytváří základní životní strategie řešení konfliktních situací. Zde rozeberu řešení pouze z pohledu zlostnosti, agresivity a vyrovnanosti, mírumilovnosti.


Jaké dítě chceme?

Chceme mírumilovné dítě!

Chceme zlostné dítě!

Cíl výchovy:Vysoký práh zlosti, návyk řešit konflikty asertivně bez zlosti.Nízký práh zlosti, návyk snadného vzbuzování zlosti již při malých konfliktech.
Vlastní příklad chování:Sami se chováme vyrovnaně, vstřícně, občasnou zlost bereme jako něco mimořádného. Pěstujeme dobrou náladu.Sami se chováme často zlostně, tvrdohlavě, vzdorovitě, svou zlost projevujeme dítěti i v běžných příkazech agresivitou v hlase.
Styl výchovy:Vychováváme přísně přiměřeně věku a situaci. Vzdor dítěte necháme vždy nejdříve odeznít.
* Vysloveně měkká výchova, ustupující vzdorům dítěte.
* Nebo naopak tvrdá, vyvolávající vzdor dítěte. Pozor, aby se tvrdá náročnost nepřehnala, Pak by mohlo dítě rezignovat, "zlomila by se jeho osobnost", ztratilo by vlastní vůli a život by začalo odevzdaně přežívat.
Výchovné prostředí:Z bytu musí vyzařovat oblost, klid, pohoda. Byt vybavíme obrazy s klidným optimistickým zátiším, květiny oblých tvarů, mezi hračkami nesmí chybět plyšové na mazlení. Ideální je živý mazlíček. Dítěti vytvoříme alespoň malý vlastní kouteček, kde budeme respektovat jeho azyl. Když se do něho uchýlí při zlosti své nebo naší, necháváme ho tam v klidu. Pokud v malém bytě, nelze poskytnout trvalý maličký prostor, domluvíme se, jak si může vytvořit dočasný azyl.Z bytu musí vyzařovat neklid. Byt vybavíme hlavně hranatým nábytkem, o něž se snadno zraníme, obrazy s agresivní tématikou a hlavně nezapomeneme vystavit nějaké zbraně, byť makety. Z květin nejlépe kaktusy s co největšími ostny, z hraček jsou nejlepší zbraně, vojáci, roboti na zabíjení. Ze zvířat jsou nejlepší prudce jedovatí hadi, nebo šelmičky krmené živými zvířátky. Když si dítě začne v klidu a pohodě hrát, tak ho vždy něčím vydráždíme.
Když je malé a začne se vztekat:Pevně dítě láskyplně obejmeme nebo s ním začneme skákat, nebo mu dáme trhat staré noviny a trháme je s ním. Nebo ho naučíme křičet do polštáře. A pokud problém trvá, řešíme ho pak s dítětem v klidu.
Ještě více ho dráždíme, aby se vztekalo ještě víc, až úplně zrudne vzteky a vysílí se, provokujeme ho i tím, že se jeho agresivitě smějeme.
Citové uspokojování:Často dítě objímáme při vhodných situacích, při rozprávkách, často navazujeme oční kontakty a vyvoláváme v dítěti pocit sounáležitosti. S tím souvisí hormon oxytocin.Nikdy dítě neobjímáme, staráme se o to, aby dotek ruky byl dítětem spojován s násilím a při přiblížení ruky se dítě odtahovalo. Podporujeme´v dítěti přesvědčení, že oční kontakt je vždy projev vyhrůžky.
Když si dítě chce něco vyvzdorovat zlostí:Při zlosti nikdy neuspokojujeme potřebu dítěte, aby si nespojilo zlost s cestou k uspokojení potřeby. Stačí dítě uspokojit 3x v okamžiku zlosti a již mu nevysvětlíme, že je to špatná cesta.Je to pravý čas k uspokojování jeho potřeb, aby si navyklo, že zlostí, vzdorem lze všeho dosáhnout. Jinak si dítěte zbytečně nevšímáme
Empatie, soucit:Rozvíjíme empatii, soucit. Při projevech u dítěte dáváme mu najevo, že mu rozumíme.Varujeme se před projevováním empatie nebo soucitu. Při projevech u dítěte ho za to pokáráme, že jde o slabošství a změkčilost.
Počítače, televize, literatura:Při sledování nebo hře s agresivní tématikou hovoříme s dítětem o zlobě a míru, vyzvedáváme asertivní mírumilovnost - cesta pokojného bojovníka.Podporujeme dítě ve sledování agresivních filmů a her, fandíme s dítětem agresivním hrdinům, zejména když s radostí dorážejí své poražené bezmocné nepřátele.
Když se dítě s někým popere:Nejdříve vyjádříme dítěti porozumění a vytvoříme klidnou atmosféru. Pak s dítětem probereme událost a vedeme ho k přemýšlení, zda by existovalo mírumilovné asertivní řešení. (Tím se nemyslí zbabělé ustupování, ale asertivní zvládnuti situace.)Vždy se dítěte zastáváme a dáváme dítěti najevo svůj obdiv, jaký je hrdina, který se dovede o sebe postarat.
Riziko výchovy:* Agresivními lidmi bude vnímáno jako slabé a zbabělé.
* Mezi jeho přáteli nebudou agresivní osoby.
* Vaše dítě se neproslaví jako obávaný terorista.
* V dospělosti vás může fyzicky napadnout a ublížit.
* Zvýšená pravděpodobnost, že se ocitne v kriminále pro násilí.
* V životě bude mít hodně nepřátel.

Když se nám výchova nepovede dle představ?
Svedeme to na geny po některém předkovi, vždy se nějaký vhodný najde.

Hodně zdaru.

Smějící se


* * * * *
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama