Kdo pomůže s nepřizpůsobivými imigranty a dalšími?

28. srpna 2015 v 2:41 | Gartouzek |  O politice zcela jinak

Zamýšleni o všech nepřizpůsobivých a povrchních

Zamýšlení se týká nejen těch nepřizpůsobivých imigrantů, ale i nepřizpůsobivých našinců a prostě všech nepřizpůsobivých. Pokud je někde hodně nepřizpůsobivých, projevuje se to v chování skupin, etnik, národů i států. I státy bychom našli nepřizpůsobivé, netolerantní, bezohledně rozpínavé, jsou to státy s množstvím netolerantních a nepřizpůsobivých občanů. Když k nim přijede turista, tak bezpodmínečně vyžadují, aby se podřizoval jejich kultuře, a když sami přijedou do země s odlišnou kulturou, tak tvrdě vyžadují, aby jim byly vytvářeny podmínky pro sebe, i na úkor většiny místních.

Myslím zde všechny bezohledné nepřizpůsobivé, ať už jde o jednotlivce nebo členy nepřizpůsobivých etnik, národností, věřících, jinověrců či nevěřících. Odsuzovat, kritizovat, nadávat, stěžovat si, to v globálu naší společnosti jde výborně. Postrádám v naší relativně vyspělé společnosti snahu jít ke kořenům problémů a nespokojovat se s povrchností. Mnohdy otázka je důležitější než odpověď. Kde nejsou otázky, nejsou odpovědi. Málo si klademe otázky a spokojujeme se mnohdy s pasívním přijímáním informací z médií.

Kde a jak hledat co nejobjektivnější informace, odpovědi?


Povrchni výsledek hledání?

Chaos, chaos, chaos. K tomu to závěru dospěje každý, kdo do hloubky začne analyzovat společenské problémy z kvalitativního pohledu. To znamená zkoumání existencí vzájemných souvislostí, vzájemného působení. Do určité míry lze naleznete i souvislost mezi přizpůsobivosti a stravou, počasím, slunečními erupcemi. To je důvod, proč máme o společenských zákonitostech tolik teorii - vše se vice či méně prolíná. Každá intelektuální teorie obsahuje vytrženou část »pravdy«, obvykle tu část, která se tomu či onomu intelektuálovi hodí. Prostě, vše ovlivňuje vše. Když o množství souvislostí nevíme, neznáme vzájemné působení, tak to neznamená, že neexistují.

Rozum?

Je dobré mít stále na paměti, že lidský rozum dovede rozumově zdůvodnit jakékoli chování. Zkuste se zaposlouchat do idejí a racionalizací radikalistů, extrémistů, teroristů. Po čase budete mít tendenci jim dávat za pravdu, jak mají rozumově vše dobře zesumírované.

Rozumová (intelektuální) zdůvodňování nelze zaměňovat za vědecké informace, i když se za ně vydávají. Totéž platí o tomto článku: důvěřujte, ale vše si prověřujte. Pravdou je, že pokud jsou vytržené z širších souvislostí, mohou být zavádějící. Inu, důvěřuj, ale prověřuj, což plně platí ve vědě.

Politologie?

Bohužel, politologie se sice hlásí k vědám, ale zůstává povrchní, vědecky nevyužívá psychologii k řešení mnoha významných problémů jako je militarismus, fašismus, nacismus, terorismus, náboženská bezohledná dogmatičnost, rasismus, šovinismus, náboženský extremismus* - v současné době oprávněným postrachem Evropanů. Místo psychologie v politologii se upřednostňují intelektuální zavádějící teorie, které obhajují tu či onu ideologii a upozaďují psychologické výzkumy, které poskytují objektivnější informace. Výjimky potvrzují pravidlo - Oskar Krejčí: Politická psychologie

* Náboženský extremismus využívá náboženství k prosazování takových zájmů, které vedou k nastolení nebo udržení teokratického režimu nebo k výrazné netoleranci k osobám jiné víry či k excesivnímu omezování práv a potlačování lidské důstojnosti příslušníků vlastního náboženského směru. Může být propojen i s jiným ideologickým extremismem.

Náboženský extremismus není daný samotným náboženstvím, ale extrémistickými vyznavači.

Psychiatrie?

To je svět sám o sobě. Asi bychom se divili, kdybychom věděli, kdo všechno je již řazený mezi duševně nemocné či s psychickými poruchami. Možná by se tam dali řadit mnozí radikalisté, extrémisté, teroristé. Média a politici však často jejich chování obhajují a svádějí vinu na vše možné.

Ekonomie?

Extremismus pramení z chudoby? Zde je tolik výjimek, že toto nelze brát jako zákonitost.

Sociologie?

Současné hranice jejího poznávání tvoří psychologie: "Já jsem sociolog, nejsem psycholog!" Mám dojem, že je rozšířená nevraživost sociologů vůči psychologům. Ojedinělí sociologové, kteří vidí dál, snaží se sociologii mezioborově propojovat s psychologií. Avšak jejich názory jsou vlivem skupinového myšlení ostatních sociologů potlačovány, bagatelizovány.

Psychologie?

Obecná psychologie se vztahuje na všechny lidi bez rozdílu, na extrémisty, radikalisty, pacifisty, liberalisty, socialisty atd. Psychologie má dnes velmi široký záběr, dnes proniká takřka do všech oblastí lidského života, proto dochází ke specializacím. V současné době neexistuje psycholog, který by osáhl vědomosti psychologie v celé šíři.

Evoluční psychologie

Z pohledu evoluce je nepřizpůsobivost handicapem. Kdybychom mě-li v genech nepřizpůsobivost, pak by byla nepřizpůsobivost společenskou normou a nebyla by označována jako extremismus.

Sociální psychologie?


Prof. PhDr. Rudolf Kohoutek, CSc.: "Sociální psychologie je věda o chování, prožívání a zkušenostech jednotlivce ve společnosti. Zabývá se zejména změnami obsahu i formy duševního života člověka pod vlivem sociálních podnětů. Studuje např. vrůstání jedince do společnosti, vztahy a interakce osobnosti a skupiny, utváření rolí a pozic jedince ve skupinách, psychologické aspekty mezilidských komunikací. Sociální psychologie zkoumá, jak se z biologického organismu stává člověk."

Dle mého hlubokého přesvědčení, přes sociální psychologii vede nejlepší cesta k řešení problémů s nepřizpůsobivými etniky, radikalisty, extrémisty, teroristy, imigranty, náboženskými extrémisty.

Tak v čem je problém? Prof. PhDr. Rudolf Kohoutek, CSc.: "Na rozdíl od sociologie, tj. vědy o společnosti studující zákonitosti vývoje a fungování sociálních systémů, a to jak globálních (společnost jako celek), tak dílčích, nestuduje sociální psychologie především sociální systémy, jevy a skupiny, ale studuje jednotlivé osobnosti lidí situovaných v sociálních situacích a vztazích."

Co dál?

Půjdeme-li dál, dostaneme se do vědecké oblasti nikoho. Prostě stále chybí společenský zájem o meziobor, který by propojoval sociální psychologii se sociologií a politologii. I když někteří vědci činí pokusy o propojení, ale obvykle se ocitají neporozumění a v izolaci.


Neúplné informace vedou často k mylným představám a chybným závěrům. Když přicházejí vědci s peticí za mír, tak proč nepřicházejí s návrhem pomoci řešit problémy na vědecké úrovni? Je u nás rozšířená neschopnost mezioborového myšlení? Měřil to někdo? Zabýval se někdo tímto problémem?

Interdisciplinarita


Jde o spolupráci vědeckých oborů za účelem komplexnějšího objasňování složitých jevů a procesů reality. Proč se zabývat složitými procesy, když jde všechno svést na něco jednoduchého? Proč trénovat, namáhat vlastní mozek, proč se zabývat interdisciplinaritou, když to druzí řeší jednoduše, když média přinášejí jednoduchá řešení? Lidé milují jednoduchost:

"Buď je to dobré, nebo špatné."
"Když je něco špatné, tak samozřejmě opak musí být dobrý."
"Buď má pravdu, nebo nemá pravdu, nic mezi tím."
"Pravdu mám já!"
Líbající

Interkulturní psychologie

Kdo chce řešit problémy imigrantů a nepřizpůsobivých, měl by si přečíst velice zajímavou knihu Jana Průchy: Interkulturní psychologie

Mimo jiné je tam i kapitola »Vznik a vývoj etnických a rasových předsudků« nebo »Interkulturně psychologické výzkumy rodin a kultura imigrantů«. Vědci podepisující výzvu k etnické, rasové a náboženské snášenlivosti četli tuto knihu? Je jejich vědecké myšlení skutečně vědecké? Proč nežádají peníze na výzkumy, které by pomohly s řešením problémů jak na straně imigrační vlny, tak na straně radikalizace naší společnosti?

VIZE

Jednou se na úrovni vědeckých poznatků překonají ve společnosti rozšířené mnohé klamné názory, lahodí uším mnoha uším, protože souzní s vlastním chováním.

"Nejvyšší hodnotou člověka je individualismus."
"Agresivita je přirozený projev zdravé a životaschopné osoby."
"Před malými dětmi nemusíme si dávat pozor na svá slova."
"Charakterové vlastnosti jsou dány hlavně geneticky."
"Děti se vychovávají hlavně ve škole."
"Patříme mezi vyvolené, nadřazené."

Až odezní, společnost bude hledat záruky míru, prosperity a asertivní vstřícnosti ve výchově dětí v rodinách.

Vývoj nelze zastavit, jen ho můžeme brzdit. Jednou dojde ke vzniku vědního oboru, který informačně propojí psychologii a sociologii, nevím, kdy to bude, ani zda to bude pod psychologii, sociologii nebo se vytvoří samostatný obor, třeba jako mentologie - věda zabývající se vztahy mezi mentalitou populace a společenskými jevy, ale jednou k propojení určitě dojde.

Taková mentologie by mohla odhalit pomocí vědeckých metod, že militarismus, fašismus, nacismus, terorismus, náboženská bezohledná dogmatičnost, rasismus, šovinismus, náboženský extremismus je převážně obyčejný projev pocitu bezohledné nadřazenosti a potlačované zlosti, nenávisti a potřeby skupinové katarze - agrese, vyvinuté potřeby mít svého kolektivního nepřítele, nad kterým se mohou povyšovat a proti němuž mohou bojovat - ventilovat svou zlost. Možná potvrdí, že se jedná o formy negaholismu - vypěstovanou psychickou potřebu mít svého "nepřítele". Pokud je tomu tak, pak je zcela bezpředmětné bojovat proti jejich ideologiím a je potřeba se zaměřit na jejich zlobu, která je »zaslepuje« a jejich bezohledný egoismus, který lze považovat za poruchu sociálního chování. V rámci prevence se mentologie dostane logicky k rodičovské výchově, zejména k nastavování prahu zlostí a rozvíjení sociálnosti.

Jak to dnes vypadá, nejdříve musí dojít k velkým celoevropským problémům, mnohonásobně větší vlně imigrantů do Evropy, k nastolení hrůzovlády terorismu, k ozbrojeným nepokojům takřka po celé Evropě, pak teprve se politici milostivě skloní a obrátí se na psychology s prosbou o pomoc. Nebude to pro naši generaci pozdě?

* * * * *
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama