Třírozměrná politická scéna

14. ledna 2016 v 16:53 | Gartouzek |  O politice zcela jinak
Aby se lidé dovedli lépe orientovat na politické scéně, tak si začali politické strany a hnutí kvalitativně srovnávat a řadit vedle sebe na osu. Jenže mnozí středově orientovaní politici této osy začali zneužívat, začali ji využívat jako vědecký argument. Ten padá, když si politickou scénu znázorníme kvalitativně dvourozměrně. Třetí rozměr je kvantitativní. To umožňuje sofistikovaný pohled, umožňuje to srozumitelně znázorňovat i charakter obyvatelstva. Jednu osu tvoří sklony k řešení konfliktů a druhou sklony k rozdělování bohatství. Mezi osobami na okrajích os vládne antagonistický rozpor.

Obr. 1

  • temperanismus - umírněnost; v současnosti základ evropské kultury; je mezi radikalismem a pacifismem (Výstižný pojem jsem nenašel, proto jsem ho vytvořil z latinského slova temperans - umírněný, mírnící se, mírný, uměřený)
  • humanismus - uznání hodnot člověka a lidskosti

Člověk snáze změní svůj názor než své charakteristické chování. Proto si lidé obvykle vybírají takovou ideologii, která obhajuje jejich chování. Proto lze vertikální ose lze přiřadit politickou orientaci na ose levice-pravice, což jsem udělal níže. Na této ploše není problém zařazovat i jednotlivá společenská zřízení. Myslím si, že to zvládne každý sám. Vertikální ose lze přiřadit i škálu na ose individualismus-kolektivismus.

Obr. 2 Charakterová tabulka

Do levého dolního rohu horního obrázku lze řadit fašismus, nacionalismus, šovinismus, náboženský extremismus, antisemitismus, rasismus, terorismus a podobné negativní projevy. Všechno to jsou projevy vyhraněných egoistů s velkými sklony ke zlostnosti, agresivitě. Klíčovou příčinu je potřeba hledat ve výchově dětí v rodinách.

Všechny krajnosti lze brát jako extrémy, avšak mají rozdílnou hodnotu jako extrémy u vzdělání: bez jakéhokoliv vzdělání - vysokoškolské vzdělání vícero oborů.

Vývoj znázorňování politické scény


Dva antagonistické tábory. Jeden prosazující egoistické zájmy a druhý sociální zájmy. Tábor konzervativních egoistů získal na konci 18. století v období Velké francouzské revoluce název "pravicový", protože jeho stoupenci (reakční a monarchističtí aristokratové) začali v Generálních stavech zasedat napravo, nevyhranění uprostřed a nalevo usedali radikálnější a sociálnější přívrženci nového řádu.

Obr. 3 Výchozí dělení politické scény¨

Později se levice a pravice začaly dále dělit na radikální a neradikální. Politici graficky radikální připojili na okraje osy.

Obr. 4 Dvě paralelní osy politické scény: řešení konfliktů a rozdělování bohatství

Tím se však paralelně spojily dvě osy různých kvalit. Takovým grafickým znázorněním se deformují představu o politické scéně. Středoví politici na základě tohoto znázorňování argumentují, že obě krajnosti zákonitě vedou k radikalizaci a násilí, proto z humánního pohledu je správná středová politika. Toto je demagogie.

Objektivnější perspektiva se objeví, když dvě osy nám budou tvořit dva rozměry plochy. Ze statistického pohledu jde o druhý stupeň třídění.

Obr. 5 Dvourozměrná politická scéna

Z tohoto grafického znázornění, vyplývá, že pokud levicová strana nebo hnutí je vyhraněně levicová, neznamená to, že musí být zákonitě radikální, agresivní. Radikální strany a hnutí středové orientace na ose levice-pravice jsou vzhledem ke své radikálnosti nestabilní a radikálně se připojují k té či oné krajnosti: "Buď jasná levice, nebo jasná pravice a nic mezi tím. Radikální myšlení je také důvod, proč některé radikální osoby snadno přecházejí z jednoho extrému do druhého.

Když ke kvalitativně plošnému znázornění politické scény přidáme kvantitativní rozměr (počty osob) a větší škálu, můžeme snadno získat zajímavý trojrozměrný graf. Na ukázku představuji graf současné české politické scény, který je hlavně demonstrační a jen zhruba odpovídá realitě. Na vlastní výzkumy nemám prostředky a na internetu jsem nenašel potřebné statistické údaje. Graf znázorňuje politickou orientaci občanů.

Obr. 6 Voličstvo, občanstvo České republiky - hypotetický předpoklad

K vytváření grafů stačí běžně užívaný program Excelx. Ukázka tabulky, z niž počítač sám vytvoří požadovaný graf.

Obr. 7 Hypotetický předpoklad

Z výsledků různých parlamentních voleb za desetiletí lze pozorovat zákonitost: "Čím menší účast v regionu, tím více hlasů v % má levice (KSČM a ČSSD). Na modelovém grafu mi vychází, že zhruba levicově orientovaní občané mají účast ve volbách 40 % a pravicoví občané 60 %. Když zohledním tuto účast, pak mi vyjde následující graf, který by se mohl blížit realitě. Část občanů, kteří se nedovedou ani zhruba orientovat na politické scéně a volí dle osobních sympatií či se o politiku vůbec nezajímají, zde nemám zahrnutou.

Obr. 8 Volby parlamentní v ČR - modelová ukázka

Pro názornost, jak si asi představuji politickou scénu na současné Ukrajině.

Obr. 9 Ukrajina - hypotetický předpoklad (čísla jsou smýšlená)

Trojrozměrným znázorněním politické scény a základní charakteristiky (mentality) obyvatelstva jsem předběhl dobu. Jsem přesvědčen, že jednou toto bude mít ve výuce fakulta sociologie, antropologie, historie, etnografie a politologie.

Související články





* * * * *
 

Stopy pachatelů migrační vlny míří do Evropy

7. října 2015 v 14:24 | Gartouzek |  O politice zcela jinak

Nevěřím, že migrační vlna do Německa je živelná. Jsem přesvědčen, že někdo tuto vlnu plánovaně vyvolal. Tohoto názoru je hodně lidí. Hledal jsem na internetu různé varianty informací. Nakonec indicie mne dovedly do srdce Evropy - do Ženevy a samotného Německa.


Mezinárodní organizace pro migraci (IOM)


IOM je mezivládní organizace a vznikla v roce 1951. IOM se řídí principem, že humánní a řízená migrace přináší užitek jak migrantům, tak i společnosti.

Tato mezivládní organizace se nesoustřeďuje na humanitární pomoc, nýbrž "celosvětově zprostředkovává a realizuje programy přesídlení", jak uvádí na svých internetových stránkách. Zaujala mne myšlenka, že "řízená migrace přináší užitek". Poohlédl jsem se po aktivitách. Mezi jinými se zabývá pracovní migrací. Dost zajímavý je projekt: Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků, zadavatelem je MPSV ČR (Ministerstvo práce a sociálních věcí). Na základě požadavku zadavatele IOM Praha vypracovala informační kampaň v zahraničí.
Na tom není nic špatného, avšak zaujal mne princip projektu.

Další aktivitou je »migrace a rozvoj«.
Zdůraznit pozitivní vztah mezi migrací a rozvojem je dlouhodobý záměr aktivit IOM Mezinárodní organizace pro migraci v globálním měřítku. Nacházíme se v éře nebývalé lidské mobility, a proto je důležité prohloubit porozumění vztahům mezi migrací a rozvojem, stejně tak jako prakticky zúročovat benefit migrace pro rozvoj a vypracovat udržitelná řešení pro problematické migrační situace. Přístup IOM k migraci a rozvoji vychází z pozice mezinárodní migrace, která, pokud je správně řízená, může prospět migrantům samotným. IOM se proto snaží využít rozvojový potenciál migrace k prospěchu jednotlivců i společnosti, a to zejména v oblasti cirkulární migrace, remitencí, vazeb diaspor se zeměmi původu aj.

Tomuto programu IOM odpovídá současná migrační vlna do Německa:
  1. Při prohlížení řady fotografií skupin migrantů mířicích do Německa je zjevné, že jde hlavně o ekonomicky zdatné osoby. Tudíž hlavně jde o ekonomickou (pracovní) migraci.
  2. Jde o cirkulární migraci, většinou jsou to osoby bez rodin. Současná média předkládají veřejnosti, že jde o uprchlíky, za kterými přijedou rodiny. Spíše to vypadá, že jde hlavně o pracovní migranty, kteří po určité době plánují vrátit se domů s vydělanými penězi.
  3. V počáteční vlně byli migranti celkem dobře obeznámeni s cílovou zemí, co a jak tam mají si zařídit.
O spojitosti migrační vlny s IOM nasvědčuje i zapojování IOM do informování migrantů v zemích původu, je to součástí jejich programu.
Na základě IOM zkušeností z realizace projektů integrace cizinců z různých částí světa, považuje IOM za důležité následující aktivity:
- šíření informací v zemích původu o právech a povinnostech migrantů;

Ekonomika EU


Potřebuje Evropa miliony migrantů?
Národní prosperita - Milan Glaser: O imigraci jinak
"Populační divize OSN (UNPD) uvedla již v roce 2000, že "Evropa bude do roku 2025 potřebovat 159 milionů imigrantů". Poukaz na potřebu a nezaokrouhlená čísla prokazují, že je řeč o konkrétních plánech.

Zřejmě OSN chce Evropě »pro její dobro" tyto imigranty vnutit. Z OSN je to naivita nebo cílená kamufláž? Nezdá se mi, že by šéfové OSN nevěděli o ¨dominanci ekonomických migrantů, kteří neutíkají ze strachu, ale pro zbohatnutí.
OSN požaduje, aby EU pohrozila státům, které nechtějí přijmout uprchlické kvóty, vyloučením z EU

Ředitel organizace Amnesty International pro Evropy John Dalhuisen varoval, že v důsledku dosavadní chaotické reakce Evropy je ohrožena humanita. Zdůraznil:

"Selhání není alternativou. Vedoucí politikové EU musejí uzavřít dohodu o organizované a lidské reakce na příchod uprchlíků a žadatelů o azyl do Evropy. Některá řešení jsou na stole, chybí politická vůle a státnická rozhodnost to prosadit. Vedoucí politikové z EU musejí prokázat státnickou rozhodnost a postavit se ke krizi čelem: ne stavět další bariéry a hašteřit se ohledně kvót."

Vzhledem k tomu, že neexistuje dohodnutá společná reakce, jsme svědky toho, jak tisíce uprchlíků a žadatelů a žadatelů o azyl jsou strkány sem a tam, aniž by jim byla poskytnuta pomoc pro jejich základní potřeby. To není management migrace - to je rozklad humanity."

Zajd Raddd Husajn minulý měsíc (2015) řekl, že unijní politici by se měli přestat "podbízet xenofobním populistickým hnutím, která otrávila veřejné mínění", a že by měli uznat, že EU potřebuje "pracovní síly s nízkou kvalifikací", jejichž řady chtějí migranti zoufale posílit.

Generální tajemník OSN Ban Ki-moon řekl v Dublinu 26. května t.r. (2015), že "stárnoucí Evropa potřebuje migranty, aby udržela svůj ekonomický dynamismus".

Z tohoto pohledu současná migrační vlna jen naplňuje potřebu Evropy. To přímo vyvolává otázku: Byla migrační vlna vyvolána uměle v »zájmu« Evropy?

Německá ekonomika


Někteří lidé věří tomu, že migrace ohrozí budoucnost naší země", řekl Zetsche hale zaplněné tisícovkou novinářů z celého světa. "Pokud se vše podaří, může být základem dalšího německého hospodářského zázraku - právě tak, jako se to podařilo díky milionům gastarbeiterů v padesátých a šedesátých letech", cituje šéfa Mercedesu

Německá nezaměstnanost je rekordně nízká a celé hospodářství roste nejrychleji od roku 2011. "Německo migraci opravdu potřebuje," cituje Bloomberg hlavního ekonoma frankfurtské Dekabank Kristiana Tödtmanna.

Teoreický souhrn


  1. Německo potřebuje levnou pracovní sílu. Velkému přílivu levných migrantů brání imigrační zákon a zákon o pobytu. Ty se dají obejít Azylovým zákonem o uprchlících. Proto i ekonomičtí migranti dostávají status válečných uprchlíků.
  2. Migrační vlna míří cíleně přímo do Německa.
  3. Migranti byli dobře vybaveni základními informacemi o cestě do Německa a jak v Německu postupovat.
  4. Mezinárodní organizace pro migraci se zabývá ekonomickými transfery migrantů. (Proč platit nějaké zprostředkovatelské agentuře, když IOM projekty financuje sama.)
  5. Německá vláda počáteční vlnu neodmítala, oznámila, že je ochotná přijmout další. (Než ji to »přerostlo přes hlavu«.)
Když to vše sečtu, tak logicky vychází, že nejspíše Německo samo zadalo IOM požadavek na (možná) milion ekonomických migrantů, kteří dostanou status uprchlíků, a tím se usnadní jejich ekonomická integrace. Nevím, zda to byla přímo vláda či podnikatelské lobby. IOM následně vypracovalo a realizovalo projekt kampaně v zemích původu migrantů. Mohla to být i jiná organizace, ale na IOM to sedí perfektně. Projekt určitě nezněl jako "migrační vlna do Německa", ale něco v duchu "Transfer migrantů do bezpečné a bohaté země".

Ďábelský plán s ďábelskými chybami?


Pokud plán je skutečný, pak tří "ďábelské" chybičky se vloudily do »ďábelského« plánu snadného získání množství levné pracovní síly. Prostě vidina peněz zaslepila:
  • K migrační vlně levných pracovníků se připojili i nežádaní imigranti.
  • Vlna migrantů do Německa neskončila ukončením kampaně, ale pokračuje. Nově příchozí již nebývají obeznámeni, co a jak v Německu chodí a jak mají postupovat, když dorazí do země.
  • Nejzávažnějším problémem však je agresivní a povýšená mentalita velkých skupin migrantů, zejména z řad arabských muslimů. Je to jiná mentalita než mentalita gastarbeiterů v Německu vv padesátých a šedesátých letech. Nárůst agresivity v táborech migrantů se dnes přičítá frustracím. Ano, hrají velkou roli, avšak agresivní a povýšená mentalita Arabů bude dlouho komplikovat Německu život. Již nyní Německo začíná migrantům ustupovat: Vyzývá mladé dívky, aby nenosily krátké sukně. To je jen začátek.

Záměrně zdůrazňuji mentalita Arabů, nikoli islám. Záleží, kdo je vyznavačem náboženství. O tom jsem se rozepisoval dříve.

Na ekonomických migrantech bohatnou i další


Světové finanční firmy, které zajišťují převody peněz přes hranice, na migrantech snadno bohatnou. Řada migrantů posílá do chudých zemí Afriky po 100 až 500 dolarech. Některé rodiny se stávají na těchto penězích existenčně závislé. Není to mnoho. Ale v rámci Afriky jde o miliardy dolarů těm největším finančním firmám. Zpočátku jsem zvažoval, zda tyto finanční firmy nemají prsty ve spuštění migrační vlny do Evropy.

Přední světové finanční firmy, nabízející převody peněz přes hranice, účtují příliš vysokou "daň" Afričanům. Britské společnosti Western a Union a MoneyGram by kvůli tomu mohly čelit vyšetřování antimonopolními a finančními úřady v EU a USA.

Konkrétně do Afriky migranti poslali v roce 2012 60 miliard dolarů, což o čtyři miliardy přesáhlo oficiální zahraniční rozvojovou pomoc.

Otázka


IOM se zabývá porozuměním vztahům mezi migrací a rozvojem. Zabývá se nějaká mezinárodní organizace porozuměním vztahů mezi mentalitou a rozvojem?

* * * * *

Je psychopatie rozšířená v Americké a Afghánské armádě?

7. října 2015 v 0:04 | Gartouzek |  O politice zcela jinak

Jen morální psychopatii si dovedu vysvětlit chování představitelů Americké a Afghánské armády v souvislosti se záměrným vybombardováním nemocnice organizace Lékaři bez hranic.


V noci na sobotu 3. 10. 2015 Američané vybombardovali nemocnici mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) v afghánském městě Kunduz. Údery probíhaly opakovaně ve zhruba čtvrthodinových intervalech. Přitom organizace MSF informovala Washington o přesné poloze svého úrazového centra.

Mluvčí americké armády Brian Tribus přitom cynicky připustil, že armáda v rámci bojů proti Tálibánu uskutečnila úder, který mohl mít za následek »vedlejší ztráty v nedalekém zdravotnickém zařízení«.

Z afghánského prohlášení podle Stokese vyplývá, že americké a afghánské jednotky vědomě bombardovaly nemocnici kvůli tvrzením, že se uvnitř ukrývají příslušníci hnutí Tálibán a útočí odtud na afghánské vojáky a civilisty.

»Toto prohlášení svědčí o tom, že afghánské a americké síly se společně rozhodly srovnat se zemí plně funkční nemocnici - s více než 180 zaměstnanci a pacienty uvnitř - kvůli tvrzením o přítomnosti bojovníků Tálibánu«, uvádí organizace Lékaři bez hranic.

John Campbell cynicky prohlásil, že při něm bylo »nešťastnou náhodou zasaženo několik civilistů«.

»Nemocnice byla opakovaně zasahována přesně mířenými leteckými útoky... Žádný zaměstnanec přitom před americkým leteckým útokem nehlásil boje v nemocničním komplexu,« podotkla organizace MSF na svém twitterovém účtu.

Bezcharakternost, cynismus, bez výčitek svědomí, hluchota k morálním apelům, co to asi může znamenat? Taková bývá běžná charakteristika morálních psychopatů. Psychopat nic necítí k ostatním lidem, vše je pro něj jen hra, kterou chce vyhrávat.

"Psychopat prožívá velké uspokojení z toho, že může kontrolovat ostatní. Manipulace se pro něj stane obsesí někdy až natolik, že pomalu míří k jedinému cíli: rozhodovat o životě a smrti nějaké osoby. (...) Psychopat, opravdový hédonista, hledá neustále své vlastní uspokojení, i za cenu újmy druhého člověka."

Opravňuje pouhé tvrzení někoho k systematickému vybombardování humanitní nemocnice? V Afghánistánu dochází často k přehmatům a bombardování civilistů. Nabízí se tudíž logicky otázka: Nejde u některých velitelů o paranoidní poruchu?

Hlavním rysem paranoidní poruchy je celoživotní nedůvěřivost vůči jiným lidem. Typická tendence mylně chápat chování druhých jako nepřátelské nebo opovržlivé, i když je neutrální, nebo dokonce přátelské. Přikládají nadměrný význam své osobě, mají pocit, že jsou tak důležití, že druzí se mohou proti nim spiknout. Často věnují enormní množství času a energie hledání důkazů, které by potvrdily jejich podezření. Za důkazy považují často detaily, které je možné vysvětlit celou řadou jiných možností.

* * * * *

 


Schopnost nelišit se je náročnější než schopnost se lišit

6. října 2015 v 23:53 | Gartouzek |  O politice zcela jinak

Lišit se? Ale od čeho? Lišit se jen pro odlišování? Může být někdy výhodné nelišit se? Stojí to za tu námahu se odlišovat? Proč se vůbec odlišovat? Každý člověk je jedinečný, každý se liší od druhých. Proč se chtít odlišovat ještě víc?


Protože lidé se od sebe liší, mívají různé motivace, jedni co nejvíce se odlišovat, aby egocentricky upoutávali pozofnost, nebo aby zaujali potenciálního partnera, nebo chtějí uspět v konkurzním řízení. U některých to může být děsivá představa, že by splynuli s ostatními.

Někteří pro své odlišování nemusí v podstatě dělat vůbec nic. Stačí, když budou tací, jací jsou, odlišují se svou podstatou, jsou velmi vysocí nebo velmi malí, jsou přehnaně ukecaní, příliš vznětliví atd. Takoví lidé se velmi odlišují a nemusí mít žádnou schopnost se odlišovat. Některým taková odlišnost vadí, ale nic s tím nenadělají. Kdo se však chce odlišovat například dokonalým laděním oděvu, doplňků a vzhledu, ten již k tomu potřebuje mít skutečně velkou schopnost. Když hodně lidí začne snažit odlišovat se, vytvoří šeď odlišností. Dnes stačí prostě vypadat obyčejně, a k velkému odlišování se na ulici stačí prostě jít a jen tak se usmívat pro vlastní radost. I takovou maličkostí se můža člověk nápadně odlišovat se.

Někteří lidé se odlišuji tím, že dělají jeden trapas za druhým. Myslím, že by dali nevím co, za to, aby se neodlišovali a neupoutávali na sebe neustále pozornost.

Mnohdy je i dobré mít schopnosf neodlišovat se. Když budu chtít zapadnout do kolektivu na novém pracovišti, tak bude pro mne spíše výhodne se od druhých moc neodlišovat. Take nebývá dobré se odlišovat od šéfa tak, že bude mít dojem našeho vyvyšování se.

Odlišování se nemusí být za každou cenu. Zkuste chodit po ulici s rozepnutým a roztáhnutým poklopcem, a nejlépe před školou. Osobně tuto variantu nevyužívám k odlišování se a raději splývám s davem zapnutých poklopců.

Mrkající

* * * * *

Kdybych vyhrál milión

30. září 2015 v 0:32 | Gartouzek |  O politice zcela jinak

Milióóón!!!

Přemýšlel jsem o tom, co bych dělal, kdybych vyhrál milión. Slyšel jsem v rádiu vyprávět několik lidí, co hodně vyhráli. Většinou popisovali, jak se najednou kolem nich vyrojili známí a příbuzní s žadostmi o peníze. Jeden řekl, že i kdyby vyhrál deset miliónů, tak by všechny žadatele neuspokojil. Mnozí říkali, že by nejraději tak vysokou výhru ani nebrali, protože jim přinesla vic zlého než dobrého.

Co bych asi dělal já? Do tří dnů rychle utrácet a neukazoval bych se doma. Co by zbylo, to bych dal na charitu a nechal si vystavit potvrzdní. Prostě bych se co nejrychleji peněz zbavil.
Úžasný
* * * * *

Jak se dá nastolit mír v Arabských zemích

30. září 2015 v 0:06 | Gartouzek |  O politice zcela jinak

ANOTACE: Zamýšlení, co rozhoduje o tom, že jedni Arabové se dovedou smířlivě domlouvat a druzí neústupně prosazují svou i za cenu války? Dosavadní teorie nebývají univerzálně poplatné, tudíž jsou chybné a často zavádějící. Chudoba? Jsou chudší země, přesto tam vládne mír. Německo, když rozpoutalo 2. světovou válku, bylo celkem bohaté. Přelidněnost? Jsou lidnatější země, přesto mírumilovné. Boj o naftu? Určitě nadnárodní firmy v tom hrají roli, ale není to rozhodující faktor. Co je společné všem, kteří rozpoutávají občansky válku? Rozhodující je agresivní mentalita skupiny - národní, náboženské, ideologické, rasové atd. Mocenské vrstvy států do určité míry kopírují mentalitu vrstev dole, což si málo kdo uvědomuje.


a) Agresivní mentalita obecně


U obyvatelstva se sklony k občanským válkám pozoruji zvýšené sklony k agresivnímu chování. V takových společenstvích bývají časté projevy násilí, společenství je vůči násilí mnohem tolerantnější než středoevropané. Projevy síly jsou hodnoceny velmi kladně, agresivní chování se považuje za projev zdravé síly, časté domácí násilí se bere jako běžné. Msta je vydávána za ochranu cti, bývá běžnou součástí kulturního života. Zloba a nenávist bývá běžným denním chlebem.

V takových zemích obvykle vládne velmi přísný režim. U sociálně vyzrálých osob jsou rozvinuty vyšší sociální schopnosti a dovednosti, jako je empatie, sociální cítění, schopnost týmové spolupráce, vzájemná tolerance a svědomí zde hraje významnou roli. To vše přirozeným způsobem motivuje osobnost k vyšší úrovni sociálního chování. Avšak u osob s velkými sklony ke zlosti nebývá empatie, tolerance, smířlivost, týmovost, nebývají výčitky svědomí. Proto agresivní společenství tento handicap kompenzuje přísnými kodexy, zákony či náboženskými předpisy. Proto i režimy v těchto zemích bývají velmi přísné až totalitní.

Pokud v agresivní zemi padne zaběhnutý tvrdý režim, začne se zvyšovat kriminalita, mafiánství a korupce, úpadek ekonomiky. Při řešení konfliktů se často sahá po zbraních, což někdy vyústí v občanskou válku, někdy až bratrovražednou. K tomu došlo v některých arabských zemích následkem tak zvaného arabského jara, které počalo koncem roku 2010.

b) Hlavní příčiny zvýšeného agresivního chování

  1. Naučené chování v dětství - při velmi měkké výchově si dítě navykne sebeprosazování zlostně.
  2. Snížený práh vybuzování zlosti při častém vzdoru, když je výchova nepřiměřeně tvrdá výchově
  3. Při velkých stresech, frustracích, se zesilují sklony ke zlosti.

c) Arabský - muslimský svět a agresivní chování


  1. Malé děti jsou v rodinách muslimských arabů přímo zbožňovány. Jejich výchova je v raném dětství velmi měkká. Rodiče dětem tolerují prosazování se přiměřenou agresí. Projevy zlosti považují muslimští arabové za projevy Boží.
  2. Později jsou děti nuceny dodržovat poslušnost a tvrdá pravidla Koránu. Změna měkké výchovy na tvrdou vyvolává častý vzdor - zlostnost, kterou nesmí projevovat vůči rodičům. Častá, mnohdy dlouhodobá zlost snižuje práh vybuzování zlosti.
  3. Dodržování Koránů a z něho odvozených pravidel je u muslimských arabů velmi tvrdé. Korán nezabrání, aby muslimové prožívali mnohé touhy, které musí potlačovat a vyvolává frustraci, psychické napětí, které zvyšuje sklony ke zlostnosti.

Národ, kde projevy zlosti se považují za projevy Boží, kde mstivost se vydává za hájení cti, kde přátelství je udržováno jen pro zisk, kde je veřejně tolerováno násilí mužů vůči ženám, kde výčitky svědomí a projevy empatie se považují za slabost, takový národ je jako sud střelného prachu a stačí málo k zažehnutí výbuchu. Takový národ se nechá snadno zmanipulovat k rozpoutání války.

d) Nastolení mírové demokracie


V agresivních oblastech je to úkol velmi nesnadný. Mírové mise obvykle selhávají. Neúčinné bývají i mezinárodní nátlaky. Malé ústupky ze strany agresorů se považují za velké úspěchy, které jsou vykoupeny nějakou protihodnotou.

Nejčastěji se »míru« dosahuje militantně totálním vítězstvím některé skupiny, která nastolí tvrdý režim.

Nastolení dlouhodobé mírové demokracie je záležitost nové generace, která se bude vychovávat ke smířlivosti, k toleranci, k empatii atd. O tom je v současnosti dostatek fundované a dostupné literatury. K nastolení míru v arabských a dalších zemích je na prvním místě nezbytná osvěta o samotné zlostnosti, příčinách a projevech, hodnotách a způsobech racionalizace projevů vlastní zlosti.


Zlost jako emoce je dar přírody. V malém zlost může někdy prospět, avšak když se z člověka stane zlostný člověk, tak to je zlé. A když zlostnosti oplývá národ, tak to je velmi zlé. A když se do čela národa postaví zlostní lidé plni nenávisti, tak to je předzvěst války.

K výuce mládeže o zlosti máme nejvyšší čas, zlostnost začíná se zvyšovat i u našich dětí, k tomu když by přibyli zlostní imigranti, tak násilí u nás zdomácní a bude se považovat za běžný způsob řešení konfliktů. Zlost plodí zlost. Pozorují, že zlostný rodič mívá zlostného i potomka, jde o ta zvané sociální dědictví, nikoli genetické.

Mladí lidé by se měli učit na škole o zlosti - mohou o to žádat
  • Co to je zlost?
  • Jaký má zlost biologický smysl?
  • Jak se zlost projevuje pocitově, paraverbálně a nonverbálně?
  • Jaké jsou časté druhy racionalizace zlosti?
  • Jak se svou zlosti nakládat, abychom neubližovali nevinným?
  • Jak se bránit zlosti druhých?
  • Jaké dopady má častá zlostnost na zdraví a mezilidské vztahy?
  • Jaké výchovné chyby vedou ke zlostným dětem?Jak se zlost přenáší paraverbálně na děti a partnery?
* * * * *

Co přinese výzkum migrační vlny do Evropy

28. září 2015 v 1:17 | Gartouzek |  O politice zcela jinak

Hlavním motorem migrační vlny není imigrace do bezpečí, ale migrace za blahobytem rodin, které zůstaly doma. Jsem přesvědčen, že k tomuto závěru dojde psychologicko-sociologický výzkum. Zatím o takový výzkum politici EU zřejmě nežádají. Asi z obav, že by své lobbistické názory museli přehodnotit.


Pan Milan Štěch (ČSSD) - předseda senátu: »Je potřeba se skutečně soustředit na řešení příčin a problémů, odkud tito lidé prchají. Pokud se nezmění klima v zemích, odkud prchají, tento problém bude trvat a veškeré metody jeho řešení budou narážet na odpor, polemiku, budou zdrojem rozbrojů, bude to politicky zneužíváno."

Řeči, řeči, řeči, ... Kolikrát jsem v poslední době četl volání politiků po odstraňování příčin velké vlny imigrace do Evropy. A tímto voláním to končí. Předpokládám, že po současné vlně budou následovat další, nejspíše do některé jiné země. Do které: To netuším.

Na prvním místě je potřeba dobře poznat mentalitu imigrantů a co přesně v Evropě hledají. Ano, z kvalitativního pohledu imigranti jsou různí, z různých zemí, mají různé důvody, národnosti mívají různou mentalitu, různou sociální strukturu atd. Z kvalitativního pohledu (četnosti) jde převážně o obyvatele z ekonomicky rozvrácených zemí, kde obyvatelstvo demokracii prosazuje militantně, kde vyjednávání se považuje za prohru, kde se uznává (vedle majetku a rodiny) síla a vítězství.

Nakolik k tomu přispívá samotný islám je diskutabilní. Například Singapur je řazen mezi deset nejbezpečnějších zemí světa. Počet vražd na 100 tisíc obyvatel je tam velmi nízký, je to jen 0,38 a krádeže a trestná činnost jsou zde vzácné. Při tom vedle buddhismu a hinduismu je tam rozšířen i islám.

Česká republika je počtem vražd v Evropské unii sedmá, ročně jsou zde páchány 2,03 vraždy na 100 tisíc obyvatel, v Praze jsou to 3 vraždy.

Vraždy na 100 tisíc obyvatel
Republika Jižní Afrika - 32,8 vražd,
Pobřeží slonoviny - 56,9 vražd,
Salvador - 69,2 vražd
Honduras - 91,6 vražd
Venezuela - 45,1 vražd
- venezuelský Caracas - 233 vražd

Mentalita a kultura v zemích původu vlny migrantů do Evropy

Každý dobrý vojevůdce se snaží nejdříve co nejlépe poznat svého nepřítele. Princip platí pro řešení všech složitějších sociálních problémů: Poznat a porozumět, pak teprve hledat řešení. Muslimský svět je pro nás složitý, k jeho poznávání lze dnes s úspěchem využívat i internet.




Velice se mi líbí článek pana Pavla Kolara Malá exkurze do arabského světa Velmi srozumitelně v něm popisuje charakteristické znaky arabské mentality a kultury, která zahrnuje islám.

Charakteristické znaky arabů, které mne zaujaly v uvedeném článku:
  • Rodinné svazky jsou pevné, členové mají velké odhodlání bránit její čest, až po bratrance.
  • Nestarají se preventivně o nic, dokud to funguje. Nechápou, proč mazat stroj, když funguje - když přestane fungovat, je prostě špatný.
  • Čas pro ně nehraje žádnou roli, klidně čekají na autobus, který možná tento týden pojede. Jinak jsou nesmírně trpěliví - umí vyčkávat na jednou.
  • Arab musí vždycky vyhrát, neexistuje pro něj něco jako čestná prohra. Musí mít alespoň možnost tvrdit, že prohra je vlastně výhra. Ve sporu mají tendenci vyhrožovat, což považují za běžný styl jednání. (Je jako malý uštěkaný psík, který se dělá silnějším.)
  • Hlavní slovo v rodině má mužova matka, která má velké slovo i u vnoučat.
  • Zajímavý je zvyk, že matka muže, vybere obvykle jedno dítě z rodiny, které se jeví nejschopnější a to je pak všemožně podporováno rodinou. Studuje v zahraničí, např. v Evropě, získává nejlepší vzdělání. Později ono má zase povinnost živit celou rodinu. Ostatní muži si většinou jen užívají života a...obchodují.

Logické závěry na základě článku pana Pavla Kolara

Hlavní příčina migrační vlny?

Ekonomická rozvrácenost zemí a vidina snadného zbohatnutí zejména v Německu. Internet dnes umožňuje i v zapadlých Afrických vesnicích vidět bohatství řady evropských zemí. (Hlavní strůjci imigrační vlny si zřejmě otestovali jednotlivé státy a cesty. Je to jako když pár včel najde plást plný medu a přizve k hodům takřka celý roj.) Chudí Arabové si na internetu přečtou naše lákavé inzeráty jako: "Naučíme Vás Vydělávat - 10,000 EUR za měsíc - To je možné" případně: "Jak vydělat milion" "Naučte se vydělávat - vydělávat hodně." - to už za to přece stojí riskovat cestu do Evropy - země bohaté, zaslíbené, no ne? Některé rozvojové země se začínají stávat ekonomicky závislé na svých ekonomických migrantech. Převody peněz ze zahraničí mnohdy představují více než 20 % HDP rozvojové země.

Kdo tvoří migrantskou vlnu?

Jsou to hlavně ekonomicky zdatní členové rodin, které rodiny vybraly, nejspíše je vybrala matka či babička. Na mnoha fotografiích velkých skupin imigrantů do Evropy lze pozorovat z řeči jejich těla postoje vítězných dobyvatelů. Z většiny nevyzařuje strach, zdrcenost z válečných útrap, bezmocnost, jak mnozí politici předkládají veřejnosti.

Kde berou imigranti tolik peněz na nákladnou cestu?

Podporuje je celá jejich rozvětvená rodina. Někteří jsou ochotni investovat takřka to poslední: "Vyslanec jim to přece mnohonásobně vrátí!" (Arabové jsou zdatní obchodníci, neinvestují něco jen tak.)

Proč migrují do Evropy, zejména do Německa?

Cílem je získávání peněz, aby z nich podporovali širší rodinu doma, proto většina nemá svou rodinu sebou. A ze zkušeností migrantských průkopníků se jim jeví Německo jako země zaslíbená, kde k bohatství snadno přijdou (na jejich poměry).

Vzpomeňte si na průkopníky dobývající Ameriku. Dnes Arabové dobývají Německo a po něm další stát. Lze jim to zazlívat? Vždyť se chovají podobně jako Evropané osidlující zlatou Ameriku, kde došlo také ke střetu kultur.

Lze je snadno posílat zpět domů či jim bránit v pronikání do Evropy?

Ty, co již vycestovali z domova, budou se návratu bránit "zuby nehty". Návrat domu bez peněz pro ně znamená porážku a hanbu pro celou jejich rodinu. A oni nesnáší porážky. Zde jde o čest celé jejich rodiny.

Proč jich stále přibývá?

Arabští imigranti nikdy nepřiznají porážku, proto nejspíše domů dávají zprávy o svých úspěších i ti, kteří se ocitnou na úrovni bezdomovců. No a rodina se chlubí v okolí, jak jejich vyslanec je v Německu úspěšný, jak bude bohatý a kolik peněz bude posílat domů.

Jak zabrzdit narůstající vlnu a přibrzdit nové vlny do dalších zemí Evropy?

Zde končím, nejsem genius. Současná EU vypadá, že je neschopným molochem složeným z byrokratů úředních šimlů tam uhnízděných. Místo handrkovaní se o procentuální rozdělování imigrantů by měli svolat nejlepší psychology, sociology, ekonomy a znalce arabského světa v EU, a financovat výzkumy. Nechat pak tento tým vypracovat fundovanou analýzu a konkrétní návrhy na utlumení přívalové vlny. K týmu by měl být přidělen jeden ekonom EU, který by byl oprávněn schvalovat výdaje bez zdlouhavé a komplikované byrokracie a jeden tak zvaný projektový manažer. Poznatky a konkrétnější návrhy pak předat vládám zemí EU a vedení EU k realizačním krokům.

Vedení EU s brzděním vln ekonomických migrantů zřejmě čaká, až jedna vlna zasáhne přímo Brusel a migranti obklopí Evropský parlament. Možná se již plánuje.

Na co bychom si v Evropě měli dávat pozor

  • Kde je mešita, tam jsou islamisté doma - tam vládne islám a nikdo již s tím nic nezmůže. Území, kde si muslimové postaví mešitu, považuji za dobytý prostor, a někteří se mohou začít chovat jako vítězové s právy vítězů a tím bude konec tolerance muslimů vůči nemuslimům.
  • Jejich sliby nemají žádnou váhu, každý se snaží přechytračit každého, slovo drží, jen když je vidina dalšího prospěchu.
  • Nesnáší prohru, musí si zachovat tvář vítěze alespoň na oko, nikdy nehrají o remízu ale vždy o vítězství. Vyhrožování násilím bývá pro ně mnohdy součástí obchodních praktik.

Související články

O příčinách občanských válek se zamýšlím v článku Imigranti a válka katarzi zlosti, kde se zaměřuji na zlostnost populace jako významný faktor občanských válek.

Stále se volá po řešeních, ale již se málo kdo zamýšlí, kdo má navrhovat co nejlepší řešení. O tom v článku: Kdo pomůže s nepřizpůsobivými imigranty a dalšími?

* * * * *

Myšlenky

20. září 2015 v 2:19 | Gartouzek |  * prostředí vědomí
Téma týdne: anonymita

Anonymní myšlenky: .....? ....... .....!

ImiImigranti a válka katarzi zlosti

18. září 2015 v 9:52 | Gartouzek |  O politice zcela jinak

Bojovníci za mír by měli začít řešit samotnou zlost.

Řada zamýšleni jedno za druhým

Rozšířený názor o příčinách a vinicích vlny imigrantů je zavádějící, protože je úzkoprsý:

"Západní státy pod vedením USA destabilizovaly celé regiony, čímž mimo jiné umožnily vznik teroristických organizací, které samy podporovaly penězi i zbraněmi a využívaly je pro své cíle. To je hlavní příčina občanských válek. Aby byla zlepšena situace lidí v jejich mateřských zemích a odstraněny příčiny jejich útěku, je nutná změna kurzu vládní politiky."

Je to jen částečná pravda. Politici a lidé obracejí svou pozornost k ekonomickým zájmům USA prosazovaných militantně. Při prosazování ekonomických a mocenských zájmů USA se neobejde bez podpory vlastního lidu a nedaří se jim plně prosazovat své zájmy v zemích s mírumilovným obyvatelstvem. Proto je potřeba se zabývat i otázkami:
  • Jaká je mentalita lidu USA?
  • Jaká je mentalita lidu severní Afriky a Blízkého východu?
  • Jaká je mentalita obyvatelstva České republiky?

Tuto rovnici politici vnucují veřejnosti, je však nefunkční. Vzpomeňte si na události u nás, které proběhly bez násilnosti, beze zbraní:
  • Velmi napjatým byl rok 1968. Byla to velmi silná zatěžkávací zkouška míru. Mír zvítězil.
  • Politický převrat v ČSSR roku 1989, komunisté měli vlastní armádu - milice. Mír zvítězil.
  • Dělení Československa a vznik dvou samostatných republik 1. 1. 1993 proběhlo v míru.
Mentalita občanstva je silnější než mocenské zájmy zahraniční nebo domácích skupin. Ano, lidé podléhají různým zájmům, které neodpovídají jejich mentalitě, ale jen z části. Lidé nejsilněji podléhají těm zájmům, které odpovídají jejich mentalitě.

V roce 1989 začal v Československu dominovat mezi lidem individualismus, proto lobbisté za restauraci kapitalismu u nás uspěli. Jiná mentalita je na Kubě, proto tam v obklíčení nepřátelského kapitalismu setrvává socialismus.

Někteří politici si myslí, že když v zemi zlostných odstraní jejich vedení, zavládne v zemi mír. Toto považuji za velkou míru naivity. Zejména vyhranění individualisté oplývají názorem, že lid bez vedení je beztvará hmota, stádo tupců. Vezměte si Afghánistán, vlády se měnily a stabilní mír mezi občanstvem v nedohlednu. Z přátel se tam snadno stávají nepřátele a z nepřátel, pokus se to hodí, se snadno stávají spojenci. Kde vládne zlost i přátelství je vratké. Pravý nepřítel je uvnitř lidí, je jim zlost.


Veřejně probíraný a kritizovaný princip prosazování ekonomických a mocenských zájmů USA: "Když v zemi, o niž mají zájem, nevyhovuje jim vláda či panovník, tak se ze »zákulisí« pracuje na odstranění." Prostě poštvou lid v opozici proti vládě. Jenže násilné odstranění vlády často vede k dalším násilnostem - násilí plodí další násilí, země se rozštěpí. Když se v zemi začne řešit politika násilím, tak je naivní očekávat, že v zemi poté nastane mírová svobodná demokracie.


Kde vládne zlost, demokracii nahrazují zbraně.

  • rozvrat bývalé Jugoslávie
  • fašistický převrat na Ukrajině
  • rozvrat arabských států ze severní Afriky a Středního východu
Na Ukrajině dominuje zlostnost. Varováním byla tolerance veřejnosti k militarizaci některých skupin. Takže je logické, že tyto militantní skupiny snadno podlehly manipulacím za gáži zaangažovaných osob, a násilně svrhly vládu. Násilí plodí násilí a tak se rozpoutala občanská válka.


Zlostný lid poslouchá spíše militaristy než stoupence míru, protože potřebuje svou zlost na někom vybít. Lid není beztvarý dav, má svou mentalitu, což vyhranění individualisté nepochopí.

Kdo ukáže zlostným kam namířit zlost, snadno takový lid zmanipuluje.
Je to základ nacionalismu, fašismu, rasismu, náboženské nesnášenlivosti atd.


Proto se osoby prosazující zájmy mocností v rozvojových zemích (získat levné suroviny, levnou pracovní sílu, poskytování pro sebe výhodných úvěrů těmto zemím, vlastní odbytiště braků co doma nikdo již nechce) snaží v první fázi vyvolávat v lidu zlost a následné nepokoje. Tím se země rozvrátí a oslabí a to je pak záminka k vojenské intervenci a ovládnutí této země. Lid, to je emoční a sociální prostředí, které se mění v prostoru i čase. Když založíte oheň na skále, oranisku, poušti, žádný požár nehrozí. Avšak v prostředí snadno hořlavém stačí k požáru i pouhý nedopalek, v prostředí výbušném stačí dokonce i malá jiskřička.

Tato strategie militaristického kapitalismu není nic nového. Někde jsem četl, že když V. I. Lenin pobýval jako exulant v Německu, tak zástupci německých militantních kapitalistů mu tajně financovali cestu do Ruska a umetali mu cestičku do Ruska. Nebylo to z lásky k jeho ideám. Cíl byl strategický: "Lenin v Rusku vyvolá revoluci, nepokoje, občanskou válku. Tím Rusko rozvrátí a oslabí. Pak bude snadno Rusko dobýt a získat nové trhy a levné suroviny." Nepočítali, že lid podpoří revoluci.

"Spisovatel Griffin tvrdí, že plánování i financování revoluce pocházelo od finančníků v Německu, Británii a Spojených státech." (www.matrix-2001.cz/clanek-detail/3802-zakony-tajemstvi-ruska-revoluce-29/)

"Po zprostředkování švýcarského socialisty Fritze Plattena se s povolením německého ministerstva zahraničí výprava dvaatřiceti ruských politických emigrantů vydala na cestu. Nikoliv však v zaplombovaném vagoně, jak se traduje, ale ve zvláštním vlaku, který doprovázela skupina německých důstojníků a který cestou nebyl nikde prohlížen. Německý generální štáb oprávněně předpokládal, že agitace bolševiků zcela ochromí válečné úsilí Ruska a způsobí jeho porážku." (www.21stoleti.cz/2009/09/18/jak-to-bylo-doopravdy-s-ruskou-revoluci/) "Podle tvrzení německého sociálního demokrata Edvarda Bernsteina, zveřejněného v roce 1921, obdržel Lenin od německého generálního štábu prostřednictvím pobočky švédské banky v Petrohradě na svou politickou agitaci 50 milionů zlatých marek."

Nevylučuji, že současná vlna imigrantů do Evropy je financována a podněcována někým ze zákulisí. Vyvstává otázka: "Komu ku prospěchu?"

Řetězení příčin vlny imigrace způsobené válkou

Příčiny nějakého jevu mívají zase vlastní příčiny a ty také své příčiny atd. Většina lidí se spokojuje s prvotními příčinami a myslí si, jak ví vše.

Do určité míry si za vlnu imigrantů můžeme sami, protože i naše země, Česká republika má na rozvrácení severní Afriky válkou svůj aktivní podíl, i když pod taktovkou NATO, které je řízeno USA. Proto zloba našich lidí by se neměla obracet vůči imigrantům, ale vůči našim politikům, kteří se angažovali na rozvrácení Sýrie.

Z článku "Společnost je v krizi!" (Haló noviny 14. září 2015): "Martin Juroška připojil, že je potřeba poukázat na příčiny krize. »Naše vlády se musí chytit za nos. Zvláště ti poslanci, kteří před časem prosadili, aby do Libye mířili čeští vojáci.«" ... "Milan Krajča v této souvislosti zmínil hlavně jméno bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga: »Ten měl podíl na agresi vůči Libyi, tehdy tam byl pečený vařený. Češi se zkrátka podíleli na tom, aby se do zemí Blízkého východu přivedl chaos.«"

Já nic, já muzikant

Zajímavé je, že v současné době mnoho největších propagátorů individualismu najednou apelují na principy solidarity, když oni v podstatě odmítají principy solidarity. Samozřejmě, že tou solidaritou nemyslí sami sebe, nemyslí ani ty, kteří se napakovali a stále pakují na válkách. Nemíní se s nikým dělit o svůj zisk, jen odvracejí pozornost od své bezohlednosti a zodpovědnost za negativní dopady svého bezohledného kořistnictví hází na druhé: "Ti nejschopnější ždímají, mám svobodné právo také ždímat. Vyždímaní si mohou za to sami, neměli se nechat ždímat. Kdo za to může, že jsou blbí. Svět ovládají ti chytří. O ty vyždímané, ať se postarají druzí. "

Zlostnost populací

Pozornost politiků Evropy v rámci vlastní bezpečnosti by se měla konečně obrátit ke vlivu výchovy na zlostnost, dříve než bude pozdě. Již nyní dochází k výraznější radikalizaci populace na mnoha místech Evropy. Což je vážným varováním. V zemích, kde se začne zvyšovat tolerantnost veřejnosti vůči násilí je dalším varováním a varováním pro okolní státy je, když jejich soused začne tolerovat na svém území militantní skupiny, organizace.


Podruhé světové válce to vypadalo, že bude v Evropě trvalý mír. "Vždyť v Evropě lidé nikdy nedopustí, aby se opakovaly hrůzy války." Současná realita vypadá jinak. První máj býval současně bojem za mír. Nyní boj za mír zaměňujeme za boj proti válce. Maličkost? Předzvěstný signál! I v mírumilovné České republice narůstají snahy o militarizaci republiky. Nejdříve zapojování se do bojových akcí v rámci humanitní pomoci, pak schvalování humanitního bombardování, nakonec nenápadná leč systematická příprava na válečné tažení. Spanilé jízdy americké armády přes naše území jsou toho součástí.

Staneme se zemí s vlčí společnosti?

Zloba lidu narůstá.
Radikalizace začíná sílit.
A lid si začíná
na násilí zvykat.
.......!

Výchova ke zlosti

Zákonitost: Velmi liberální nebo nepřiměřeně tvrdá výchova dětí v rodinách vede ke zvýšené zlostnosti - vznětlivosti, výbušnosti, agresívnosti. Některé kultury přímo opěvuji zlostnost a projevy agresivity jako projev přirozenosti člověka, jako projev zdravé vitální síly.

"Muslimská kultura má všeobecně velmi odlišný pohled na hněv, v mnoha ohledech protikladný k tomu, jak jej vnímáme, prožíváme, my na Západě."*
(Není řečeno, že to plně platí o všech.)

"Projevit hněv a vyhrožovat je v západní kultuře pravděpodobně nejrychlejší cesta k tomu, aby člověk ztratil tvář."*
(Alespoň zatím tomu tak je ve většině zemí Evropy.)

"V muslimské kultuře se agresivní chování, zvláště vyhrůžky, vidí všeobecně jako přijatelné, ba žádoucí a očekávané, jako způsob řešení konfliktu a společenských nesrovnalostí či neshod. Jestliže muslim nereaguje výhružným způsobem na urážky či sociální podráždění, pak je on, nikoli "ona" (od muslimských žen se většinou čeká, že budou pokorné a nebudou ukazovat sílu), je viděn jako slabý, jako někdo, na koho se nelze spolehnout a ztrácí tvář"*


Jak asi se agresivní muslimové dívají na neagresivní Evropany? (Nejsou takoví všichni.) Ti agresivní nás zřejmě vidí jako zbabělé, slabé, méněcenné, ty co nemají nebo ztratili tvář.

Proto Evropané bojující za mír a bezpečnost by měli místo brojení proti náboženství a ideologiím obrátit svou pozornost k jádru problému a tím je zlostnost jako charakterový rys daný stylem výchovy. To se týká všech projevů radikálnosti a militantnosti zlostných jak Evropanů rodilých tak přistěhovaných. Zkuste se sami na internetu podívat, co o zlosti (příčinách, projevech, prevenci) píší psychologové a kriminologové.

Jak je to se zlostí v USA? Země je známá svou velkou liberálnosti ve výchově malých dětí, vedou je k "svobodomyslnosti". Pokud rodiče chtějí svou ratolest potrestat, ta na své rodiče jednoduše zavolá policii. Když takto děti opanovávají své rodiče, co chtějí opanovávat v dospělosti? Psychologické výzkumy ukazují, že nepřiměřeně tvrdá nebo velmi liberální a měkká výchova vedou k rozvoji zlostnosti. Tudíž styl americké výchovy vede ke zlostnosti.


Zlostnost + opanovávání = potřeba bojovat proti nějakému nepříteli
NEGAHOLISMUS

Nepřítel na obzoru není?
Koho si za nepřítele vybereme?
"Ententiky, dva špalíky, ....."
No a nejlépe je bojovat proti »nepříteli«
z pohodlného křesla dálkovým ovládačem,
jak se to učí děti na počítačových hrách.
Jen postavy jsou skuteční lidé a náboje ostré.
Když při omylech umírají nevinní?
Prostě měli smůlu.

Závěr?

Ano, je potřeba zastavit války nejen v Sýrii, ale ne "humanitárním bombardováním". Začíná se mi zdát, že bombardování je pro některé země cesta, jak se co nejlevněji zbavovat zastaralé munice.

Do řešení politických problému (udržování míru, imigrační vlna) by politici měli přizvat psychology, sociology, antropology, pedagogy, geografy, ale také kriminology zabývající se prevencemi - co je občanská válka? Masový kriminální čin.

A co vy?
Víte, zda vychováváte děti ke zlosti, agresivitě
nebo k mírumilovnosti?
Nesvádějme všechno na geny.

POZNÁMKY

Stresující prostředí

Zákonitost: Velká stresová zátěž zvyšuje sklony ke zlosti, k agresivitě. K tomu přispívá agresivní prostředí - součást mentality, perzekuce, chudoba, blbá nálada - součást mentality. Mnohé jevy se zesilují vlivem zpětné vazby mezi společnosti (osobnosti v globálu) a jednotlivými osobnostmi. Jeví se to jako emocionální nákaza.

Společenské tlaky

Ty zahrnují sociální prostředí, kulturní zvyky (řešit konflikty smířlivě či agresivně), druh zřízení, společenské ideje, média, šíření informací mocnými aj.

Katarze

Jedná se o uvolnění napětí, nezáleží, zda se jedná o jednotlivce nebo skupinu či národ, princip je stejný. Řekněte někomu plného zlosti, že může někoho beztrestně zmlátit, či dokonce zabít. S potěšením to udělá. Řekněte to mírumilovné osobě a ta se pozastaví nad vaším psychickým zdravím. Jakou roli hraje náboženství či ideologie?

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY





* * * * *

Férovost

14. září 2015 v 0:00 | Gartouzek |  Psychice porozuměj
Život není fér, ale člověk by se měl chovat férově vůči životu, vůči druhým lidem. I když se život v něčem nezachoval ke mě férově, snažím se chovat férově k druhým lidem. To se mi v dobrém vrací a tak si takto kompenzuji tu neférovost života.
Mrkající

Kam dál